Výsledkem studentského projektu VŠPJ je první česká publikace o trauma-informovaném přístupu v sociální práci

Dovolujeme si vám představit novou odbornou knihu s názvem Trauma-informovaný přístup v sociální práci, která je první českou publikací věnovanou tomuto tématu. Od ostatních titulů se liší nejen svým námětem, ale také způsobem, jakým vznikla, neboť je výsledkem studentského odborného projektu realizovaného v roce 2019 na Katedře sociální práce Vysoké školy polytechnické Jihlava. Přáním autorského kolektivu bylo nejen teoreticky přiblížit zejména odborné veřejnosti daný přístup, ale také nabídnout jí prakticky orientovaný text s podněty, jak lépe porozumět a efektivněji pomáhat především svým zranitelným a ohroženým klientům všech cílových skupin. V neposlední řadě je cílem knihy přispět i k posílení samotných pracovníků v jejich roli a vztahu s klienty.

Víme, že před náročnými situacemi není nikdo imunní a každý někdy bojuje těžké bitvy. Přitom mnohdy netušíme, jaká zranění si nejen naši klienti, ale i ostatní kolem nás nesou, co je v životě ovlivnilo a zasáhlo. Proč je pro ně kolikrát tak těžké vymanit se z bezvýchodné pozice oběti nebo se znovu na svět dívat s nadějí… Proč se tolikrát zdá, že jsme pro své klienty udělali vše, co bylo v našich silách, a přesto se jim nedaří lépe nebo se vrací ke starému způsobu života? (Klepáčková, Krejčí, Černá, 2020:108)

Kniha je primárně určena sociálním a zdravotně sociálním pracovníkům, ostatním pracovníkům pomáhajících profesí a studentům sociálně zaměřených oborů. Nabízí jim nový úhel pohledu na klienty a jejich potřeby, vlastní roli v životech těchto klientů, na význam a možný přínos vzájemného vztahu a také možnosti, jak zejména klientům zasaženým traumatem lépe porozumět, jak je podpořit a účinně jim v rámci poskytované služby pomoci (Klepáčková, Krejčí, Černá, 2020).

Zásadní je uvědomění, že mnozí klienti mají potřeby související s prožitým či prožívaným traumatem a měli by prospěch z přístupu a cílených intervencí reflektujících tuto skutečnost (Wilson et al., 2013 in Klepáčková, Krejčí, Černá, 2020:10). Trauma-informovaný přístup však může být přínosem pro všechny klienty bez ohledu na jejich životní historii. Jeho využití v praxi není směřováno jen k těm, jejichž bolest či strádání jsou zřejmé nebo o nich pracovníci vědí (Brickel, 2018 in Klepáčková, Krejčí, Černá, 2020:10).

Kniha je členěna do třech hlavních oddílů. V prvním je srozumitelnou formou popsána teorie trauma-informovaného přístupu, jeho hlavní principy a uplatnění v sociální práci i další související pojmy. Zařazeny jsou zde také kapitoly věnované roli sociálního pracovníka a podpory klienta při práci (nejen) s traumatizovanými klienty či možným rizikům tohoto přístupu. Druhý oddíl se věnuje využití tohoto přístupu v práci s vybranými cílovými skupinami, ke kterým patří dospělí s vážným duševním onemocněním, lidé zasažení domácím násilím, dospělí týraní nebo zneužívaní v dětství, lidé bez domova, rodiny vážně nemocných nebo zraněných dětí a osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. Třetí oddíl přináší pohled a zkušenosti sedmi českých i zahraničních odborných pracovníků z praxe.

Kromě teoretických poznatků přináší kniha také konkrétní podněty pro praxi či doporučení pro poskytovatele služby, které zohledňují nejen specifika situace a prožívání traumatizovaných či zranitelných klientů obecně, ale i dané cílové skupiny.

Tomu, jak dokázal klient určitou traumatickou událost přežít, jaké silné stránky a přednosti mu daná zkušenost pomohla rozvinout, jak jeho resilience přispěla k uzdravení nebo posttraumatickému růstu – těmto aspektům by neměl pracovník věnovat méně pozornosti, než věnuje potížím a slabým stránkám tohoto klienta nebo negativnímu dopadu jeho životních zkušeností (The Trauma Toolkit, 2013 in Klepáčková, Krejčí, Černá, 2020:44).

Opatrně jim pomoci rozpoznat, jak je mohou předchozí zkušenosti ovlivňovat, jakým způsobem jsou dnes ve spojení se světem, a nabídnout jim důvěryhodný vztah, ve kterém se mohou pokusit si pro sebe vybudovat bezpečnější život – právě to může být tou nejdůležitější službou, kterou jim můžeme nabídnout (Knight, 2015:27 in Klepáčková, Krejčí, Černá, 2020:39).

Ač by mohl tento přístup svým názvem budit zdání, že se jedná o metodu určenou pro úzce vymezené poradenství nebo terapii či vyžadující specializovaný výcvik, není tomu tak. Ve své podstatě je trauma-informovaný přístup vyjádřením základních hodnot a principů oboru sociální práce a jeho prvky mnozí pracovníci využívají ve své praxi zcela samozřejmě a intuitivně. Není souborem nutných postupů nebo přesných kroků, ale v prvé řadě způsobem myšlení a univerzálně uplatnitelným modelem a filozofií péče. V zahraničí se trauma-informovaný přístup začal na poli sociální práce využívat před více než 30 lety, v současné době se stále více uplatňuje také ve zdravotnictví, školství či justici a dále se rozvíjí. Místo soustředění se výhradně na patologii a řešení symptomů klade důraz na silné stránky klienta, jeho resilienci a rozvoj zdravých dovedností.

Je založený na pochopení traumatu a jeho možném dopadu; klade důraz na fyzické, psychické a emocionální bezpečí klientů i poskytovatelů služby a vytváří traumatizovaným jedincům příležitosti k tomu, aby mohli znovu vybudovat pocit vlastní kontroly a zmocnění (Hopper, Bassuk, Olivet, 2010 in Klepáčková, Krejčí, Černá, 2020:21). Zásadní je schopnost umět rozpoznat přítomnost symptomů traumatizace, uznat roli, jakou může trauma hrát v životě daného jedince i pro poskytovatele služby, a vhodným způsobem přizpůsobit praxi těmto poznatkům (SAMHSA, 2014 in Klepáčková, Krejčí, Černá, 2020:21).

I ti, kteří nepracují se skupinami klientů v tomto směru nejzranitelnějšími, např. oběťmi násilí, se vzhledem k prevalenci traumatu v populaci ve své praxi běžně setkávají s klienty s traumatickou událostí v anamnéze (Klepáčková, Krejčí, Černá, 2020:7) a věříme, že i jim může být kniha užitečným zdrojem zajímavých informací.

Přejeme podnětné čtení a doufáme, že kniha bude pracovníkům v praxi přínosem, inspirací nejen pro jejich profesionální, ale také osobní život, a povzbuzením v každodenní práci.

Olga Klepáčková, Zuzana Krejčí, Martina Černá
autorský kolektiv